Pelargonium Grandiflorum - hybridy původně vznikly jako kříženci druhů P.cucullatum, P.cordifolium a P.grandiflorum. První šlechtění byla provedena v Anglii, dále v Německu a Francii.
Někdy je tento muškát zařazován jako Pelargonium x domesticum -
královská pelargónie, ale nyní se používá název P.grandiflorum. Dnešní
velkokvětá pelargónie je pravidelná, kompaktní keříkovitá rostlina, která snadno
dřevnatí. Listy má srdčité, pilovité, tmavě zelené, na dotek drsné.
Květy jsou nyní už rozmanitého tvaru. Od velkých plných květů se zvlněným
okrajem až po drobné jednoduché květy miniaturních odrůd. Přesto jejich květ je ze
všech muškátů největší, nejnápadnější. Barevnou škálu tvoří muškáty od
čistě bílé přes růžové, světle fialové, červené, fialové až po téměř
černé květy. Některé odrůdy jsou jednobarevné, jiné s různobarevným okem,
kresbou či skvrnami. Kromě odstínů žluté a modré najdeme všechny. Okolo kvetení P.grandiflorum
se traduje mnoho polopravd. Po dlouhé době pěstování a po vyzkoušení různých
metod a způsobů pěstování Vás mohu seznámit s našimi zkušenostmi. Původně jsme
začínaly pěstovat velice staré odrůdy, které jsme v sedmdesátých letech získali
od zahradníka, který rušil svoji soukromou zahradu. Po roce 1990 jsme získali
sortiment odrůd původního českého šlechtění ze Státní odrůdové zkušebny v
Dobřichovicích. To bylo v době, kdy o české odrůdy přestával být v konkurenci
importovaného zboží zájem. Byli jsme přesvědčeni, že odolné a našim podmínkám
zvyklé odrůdy by měly byt základem pěstovaného sortimentu. Pochopitelně každý
milovník květin stále pátrá po novinkách, proto je nutné rozšiřovat sortiment
dál.
Nejstarší odrůdy se vyznačují mohutným vzrůstem, robustní stavbou rostliny a je nutné do jejich pěstování zařadit chladnou periodu, aby dobře nakvetly. Naproti tomu moderní odrůdy jsou většinou menší až střední rostliny, kterých se na pěstební plochu vejde víc a můžeme tak výrobu zefektivnit. V neposlední řadě nepotřebují nutně ke svému nakvétaní chladnou periodu. Můžeme je tedy umístit i v teplejším skleníku, případně v jednom skleníku s rostlinami náročnějšími na teplo. Přesto ani těmto odrůdám neuškodí, zařadíme-li na konec února či počátkem března období s teplotami 7-12 °C. Máme-li možnost ve skleníku mít pouze tyto rostliny, případně rostliny stejně málo náročné na teplo, nejen že ušetříme nemalou částku peněz za vytápění, ale rostlinám v žádném případě neublížíme, ba naopak. Muškáty jsou kompaktnější, bohatěji kvetou, ekonomika jejich pěstování se zlepší. Běžně začínají tyto muškáty nakvétat na konci dubna až do poloviny května. Požadujeme-li dřívější nakvetení, musíme fotoperiodicky účinným osvětlováním od poloviny ledna kulturu nasvítit, např. žárovkami instalovaného příkonu 50 W/m2.
V létě kvetení podporuje umístění rostlin na plné slunce. Mají rády výrazný teplotní rozdíl mezi dnem a nocí, pak kvetou bez problému až do podzimu. Nutná je přiměřená zálivka a vydatné hnojení během vegetace na květ. Jsou citlivé k přehnojení dusíkem, pak sice narostou krásné veliké rostliny, ale vykvetou jen nasazená poupata a další již nenasadí. Když se to pak doplní o umístění rostlin ve stínu, nebo přímo v bytě, tak mohou být zákazníci zklamáni krátkou dobou kvetení. Velkokvěté muškáty milují slunce! Samozřejmě na jaře je musíme otužit a ven je postupně dáváme do stínu, či ve dnech, kdy je zataženo. Naopak na co si musíme dát mimořádný pozor je voda. Pelargonium grandiflorum nesnáší přemokření, zalévání přes květy v chladném počasí a hlavně je třeba rostliny chránit před dlouhými dešti!
Množení můžeme začít jakmile rostliny přestanou kvést, většinou od srpna do února. Řízky zakořeňujeme pomocí stimulátorů. My máme dobré zkušenosti s gelovými stimulátory, které na řízku dobře ulpívají, ale nikdy neutvoří krustu, která pak zabrání prorůstání kořínků. Zakořenělé řízky sázíme do speciální zeminy pro pelergonie do květináčů o průměru 11-12 cm. Počáteční hustota je 65-80 rostlin na m2. Později je rozestavujeme až na konečný spon 25-30 x 25-30 cm, tj. 10-16 rostlin na m2. To už jde o nakvetlé rostliny. Příliš hustý spon rády nemají. Z ekonomického hlediska je výhodné pěstovat menší rostliny, kdy jich můžeme na plochu umístit více. Záleží i na požadavcích zákazníků, jakou velikost rostlin požadují. Zda drobnější - tedy i levnější - rostliny, nebo luxusní velké a tudíž i dražší květiny.
Hnojení v kultuře začíná po dobrém zakořenění mladých rostlin. Nejprve
hnojíme hlavně dusíkem, aby rostliny narostly. Protože se už dostáváme do zimního
období, dál přihnojujeme hnojivem bohatým na draslík, protože ten podporuje
vyzrávání pletiv a tím odolnost proti chladu a zhoršeným podmínkám v zimě. Koncem
února začínáme hnojit na květ, tedy zvýšenou dávkou fosforu. Dnes je velice
snadné i pro začátečníky se v hnojení orientovat. Například při hnojení v
systému hnojiv Kristalon jde o modely Kristalon START, Kristalon PODZIM a Kristalon PLOD
A KVĚT.
Koncentrace se pohybuje od 0,1-0,2 %, podle stáří kultury a frekvence hnojení.
Doporučuji slabší dávky, ale častěji, tedy jednou týdně.
Ochrana před chorobami a škůdci začíná už při nákupu mladých rostlin. Sadba
musí být zdravá, bez napadení. Z houbových chorob je nejběžnější plíseň šedá
- Botrytis cinerea. Zde hlavně musíme upravit pěstební podmínky. Snížit
vzdušnou vlhkost ať už větráním, zvýšením teploty, nebo rozestavením rostlin.
Aktivní ochrana pak spočívá v postřiku fungicidy např. Rovral flo, Ronilan a
další. Občas se mohou vyskytnout listové skvrnitosti - proti těm platí postřik
přípravky Dithane, Captan aj.
Velkokvěté muškáty jsou velice často napadány molicí. Dnes jsou však k dispozici
přípravky s účinkem i na vajíčka a mimo to mají dlouhodobý účinek v rostlinách,
a proto je boj s molicí úspěšný. Přípravků je celá řada např. Mospilan, Nurelle
D, Actellic 50 EC + Applaud 25 WP. Tyto kombinace s úspěchem používáme. Je nutné
přípravky střídat a pamatovat, že jeden postřik nestačí. Vždy je potřeba
ošetření provádět třikrát až čtyřikrát v rozestupech 5-10 dní, podle rychlosti
vývoje predátora. Napadení mšicemi nebývá časté, ale i to se může objevit.
Doporučujeme přípravky NurelleD, Pirimor aj.
Je možné používat i regulátory růstu, a to Stabilan 750 SL 0,3 % roztok. Aplikujeme
2-3 x, není však nutný.
Většinu odrůd Pelargonium grandiflorum můžeme pěstovat nejen jako hrnkovou květinu, ale i jako rostlinu na kmínku. Pěstování trvá o rok déle. Mladé rostliny musíme v hustém sponu bez zaštípnutí pěstovat do požadované výšky kmínku. Při tom průběžně odstraňujeme listy a postranní obrost a přesazujeme postupně až do květináčů o průměru 15 cm. To jsou ovšem pouze transportní nádoby. Protože stromek se jako kbelíková rostlina pěstuje více let, je potřeba i k stabilitě rostliny konečný květináč použít minimálně o průměru 25 cm. Od začátku vyvazujeme kmínek k opoře, pod korunu vzrostlého stromku musíme dát také kruhovou konstrukci, neboť vítr je velkým nepřítelem těchto krásných rostlin.
Závěrem musíme zdůraznit, že některé mýty o anglických muškátech
(amerických, francouzských, koukolových a jinak lidově nazývaných) jsou na škodu
jejich oblíbenosti a tím i nižšího zájmu o ně. Proto musíme i našim zákazníkům
poradit. Tedy ne zbytečně kvetoucí rostliny chránit před sluncem, ale naopak . Plné
slunce a rozdíl teplot mezi dnem a nocí podporuje kvetení po celou sezónu. V zimě
nedávat tyto muškáty do zimy a do tmy, ale raději je po podzimním sestřižení dát
do bytu a třeba častěji zaštípnout, ale trvalé chladno v kombinaci s tmou anglické
muškáty nemají rádi. Optimum je samozřejmě světlá chladná místnost.
A úplně poslední rada: po sestřižení určitě nedávat rostlinu do chladna, ale
umožnit jí, aby se její rány zacelily. To ovšem platí o všech rostlinách.